Kontakt

BLOG

Energy Management System (EMS): Jak na efektivní řízení energie ve vaší firmě?

Řízení energie ve firmách nebylo nikdy aktuálnější než dnes. V posledních letech totiž došlo k prudkým výkyvům cen elektřiny a plynu. Zároveň sílí tlak na snižování emisí a udržitelnost: investoři a zákazníci sledují ESG (Environmental, Social, Governance) ukazatele firem. V neposlední řadě roste význam obnovitelných zdrojů – stále více firem instaluje fotovoltaické elektrárny (FVE) nebo bateriové úložiště. Energy Management System (EMS) neboli systém řízení energie je moderní nástroj, který pomáhá firmám tyto výzvy zvládnout: šetřit náklady, optimalizovat spotřebu a plnit ekologické cíle.

webinář Energy Management System

Co je to EMS (Energy Management System)

Energy Management System (EMS) je systém (typicky kombinace software a měřících zařízení) pro monitorování, analýzu, optimalizaci a automatizaci nakládání s energií ve firmě. Jednoduše řečeno, funguje jako „mozek“ energetického hospodářství podniku. EMS nepřetržitě monitoruje spotřebu energie v různých částech provozu, případně výrobu z FVE či stav baterie. Shromážděná data analyzuje – identifikuje vzorce, výkyvy nebo neefektivní místa. Následně hledá možnosti optimalizace: navrhuje úpravy provozu, přepínání spotřebičů na výhodnější tarify, ukládání přebytků energie do baterií apod.  

Pokročilé EMS umí mnohé procesy také automatizovat – dokážou samy řídit zařízení podle nastavených pravidel (například vypnout vytápění v nevyužívaných prostorách nebo spustit nabíjení baterie při nadbytku solární elektřiny). Výsledkem je chytré řízení energie, které zajišťuje efektivní chod bez plýtvání. Takový systém lze nasadit v jedné budově i rozsáhlém průmyslovém areálu; v každém případě slouží k monitorování a optimalizaci spotřeby energie daného objektu. 

Hlavní přínosy EMS pro firmy a investory

Nasazení EMS přináší firmám i investorům řadu výhod. Mezi ty nejdůležitější patří: 

  • Snížení nákladů na energie: Díky trvalému dohledu a optimalizaci dochází ke snížení spotřeby a eliminaci zbytečných ztrát. Firma tak platí méně za elektřinu, plyn či teplo, což se pozitivně projevuje na hospodářském výsledku.
  • Optimalizace vlastní spotřeby: Pro podniky, které si samy vyrábějí elektřinu (např. solárními panely), EMS zajišťuje maximální využití této energie přímo v místě výroby. Minimalizuje se dodávka přetoků do sítě za nevýhodné výkupní ceny – místo toho se energie spotřebuje v provozu v době, kdy je jí třeba. 
  • Řízení zátěže a odběrových špiček: EMS umí aktivně řídit zatížení tak, aby se firma vyhnula tzv. špičkám v odběru. To znamená, že systém rozkládá spotřebu v čase nebo připojuje bateriové úložiště v době špičky, čímž zabrání překročení rezervovaného příkonu. Vyhne se tak penalizacím či vyšším sazbám za špičkový odběr.   
  • Využití dat pro rozhodování: Detailní data o spotřebě energií dávají managementu cenné informace. Lze identifikovat neefektivní procesy, porovnávat energetickou náročnost výrobních linek, odhalit poruchy zařízení (např. pokud stroj začne náhle spotřebovávat více energie). Na základě dat z EMS mohou firmy činit kvalifikovaná rozhodnutí o investicích do úspor či změn technologických postupů.   
  • Flexibilita a budoucí rozvoj: EMS zvyšuje energetickou flexibilitu podniku. Systém se dokáže přizpůsobit změnám ve výrobě, růstu firmy nebo zavádění nových technologií. Umožňuje také reagovat na vnější podněty – například na změny cen na trhu (demand response) nebo nabídnout svou flexibilitu provozu k obchodování (např. prodej přebytečné energie či regulačních služeb). To vše zvyšuje odolnost firmy vůči výkyvům na energetických trzích. 

EMS v kontextu bateriových úložišť a FVE

Kombinace EMS s bateriovým úložištěm a fotovoltaickou elektrárnou přináší podniku zcela nový rozměr energetického managementu. Zatímco FVE vyrábí levnou a čistou elektřinu ze slunce, bateriové úložiště umožňuje energii akumulovat pro pozdější využití.  

EMS nad těmito technologiemi zajišťuje chytrou souhru: hlídá, aby žádný solární kilowatthodina nepřišla nazmar a zároveň aby byla energie k dispozici v čase, kdy je potřeba. Konkrétní přínosy této synergie jsou:  

  • Akumulace přebytků a posun spotřeby: V době poledního maxima výroby FVE může být spotřeba firmy nižší než výroba – EMS to rozpozná a nadbytečnou elektřinu uloží do baterie. Když pak fotovoltaika nevyrábí (např. večer nebo při oblačnosti), EMS naopak energii z baterie uvolní pro potřeby provozu. Tím firma maximalizuje vlastní spotřebu vyrobené elektřiny a snižuje odběr ze sítě. 
  • Špičkové odběry kryté z baterie: Pokud EMS detekuje, že se blíží odběrová špička (např. když se současně zapne více strojů), může preventivně využít baterii k pokrytí části spotřeby. Peak shaving neboli ořezávání špiček pomáhá udržet odběr ze sítě pod sjednaným maximem – firma tak neplatí navíc za rezervovaný příkon a snižuje zatížení sítě v danou chvíli. 
  • Záložní zdroj a energetická bezpečnost: Bateriové úložiště v kombinaci s EMS může sloužit i jako UPS (zdroj nepřerušovaného napájení) pro klíčové provozy. Při výpadku dodávky elektřiny ze sítě EMS automaticky přepne provoz do ostrovního režimu a čerpá energii z baterií, případně z právě dostupné výroby FVE. Firma tak získá vyšší energetickou bezpečnost a odolnost proti výpadkům. 
  • Optimalizace ekonomiky provozu: EMS neustále sleduje i ekonomické aspekty – například ceny elektřiny v různých hodinách (v případě dynamických tarifů nebo spotových cen). Podle toho umí rozhodnout, kdy je výhodné baterii nabít ze sítě (např. v noci při nízké ceně) a kdy naopak ušetřit a baterii využít místo drahé elektřiny ze sítě. Tato inteligentní arbitráž maximalizuje úsporu nákladů. 

Souhra FVE, baterií a EMS zkrátka umožňuje efektivní energetický ekosystém. Podnik tak může dosáhnout vysoké míry energetické soběstačnosti, snížit účty za energie a zároveň přispět k stabilitě sítě tím, že aktivně řídí své toky energie. 

Legislativa a normy v ČR (ISO 50001, dotace, ESG)

Energetický management se netýká jen vnitřních úspor, ale také plnění legislativních požadavků a využití veřejné podpory: 

  • ISO 50001 a povinné audity: Mezinárodní norma ISO 50001 stanovuje rámec pro systém energetického managementu. Firmy, které ji zavedou a certifikují, prokazují, že systematicky řídí a zlepšují svou energetickou náročnost. V ČR (stejně jako v celé EU) navíc platí, že velké podniky musí každé čtyři roky zpracovat energetický audit, pokud nemají zavedený certifikovaný EMS dle ISO 50001. Jinými slovy, ISO 50001 může nahradit povinnost opakovaných auditů a zároveň firmě přináší úspory energií v praxi. 
  • Dotační tituly a podpora: Stát i EU motivují firmy k zavádění úspor a OZE prostřednictvím dotací, které pomáhají financovat energeticky úsporná opatření, často včetně systémů EMS, fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť. Více informací o dotačních titulech v souvislosti s EMS najdete v tomto článku.  
  • ESG a reporting udržitelnosti: Tlak na snižování uhlíkové stopy přichází nejen zespoda (náklady) ale i shora – z požadavků investorů, bank a regulatorních orgánů. Nová evropská směrnice CSRD rozšiřuje okruh firem, které musí povinně zveřejňovat zprávy o udržitelnosti, včetně detailních údajů o spotřebě energií a emisích CO₂. EMS v tomto kontextu sehrává důležitou roli: jednak zajišťuje data potřebná pro takový reporting, jednak umožňuje aktivně plnit stanovené cíle (například kontinuálním snižováním spotřeby z fosilních zdrojů). Firmy s dobře řízenou energií tak lépe splní ESG kritéria, což může usnadnit přístup k financování a zvýšit jejich reputaci. 

Pro koho je EMS vhodný?

Kdo konkrétně může z Energy Management Systemu těžit? Ve zkratce skoro každý podnik s významnější spotřebou energie. Jmenovitě však EMS nachází uplatnění zejména v těchto oblastech: 

  • Výrobní podniky: Průmyslové firmy a výrobní závody mívají vysokou a proměnlivou spotřebu elektřiny, plynu či tepla. EMS jim pomáhá sledovat spotřebu jednotlivých linek, optimalizovat provoz strojů (např. plánovat energeticky náročné procesy mimo špičku) a předcházet výpadkům. Pro velké fabriky je také klíčový management odběrových špiček – i malá chvilková špička může významně zvýšit roční náklady. Zavedením EMS lze tyto situace ohlídat a ušetřit miliony korun ročně. 
  • Logistické areály a sklady: V logistice a skladovém hospodářství často fungují rozsáhlé haly s osvětlením, klimatizací či vytápěním a nově také s nabíječkami pro manipulační techniku nebo elektromobily. EMS zde pomůže řídit osvětlení a HVAC systém podle obsazenosti hal, nebo koordinovat nabíjení strojů tak, aby nedošlo k přetížení přípojky. I sklady navíc instalují FVE na střechy – díky EMS mohou maximalizovat využití vyrobené elektřiny pro vlastní potřebu (např. klimatizaci nebo chlazení) a snížit odběr v denní špičce. 
  • Developeři a majitelé budov: Firmy, které se zabývají developmentem komerčních nemovitostí (kanceláře, obchodní centra, bytové domy), implementují EMS jako součást moderních smart building řešení. Nájemci dnes oceňují budovy s nižšími provozními náklady a s ekologickým provozem. EMS umožní centrálně spravovat energetiku budovy – od vytápění a klimatizace, přes osvětlení po případné technologie jako jsou výtahy či nabíječky aut. Pro developery je to konkurenční výhoda: budova připravená na chytré řízení energie lépe splní přísné normy (např. štítky budov) a je atraktivnější investicí do budoucna. 
  • Investoři do FVE/BESS: Samostatnou kategorií jsou investoři, kteří realizují projekty fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť (BESS) – ať už v rámci svého podniku, nebo jako samostatné komerční instalace. Pro ně je EMS nezbytným nástrojem k monitoringu výkonu a výnosů těchto zařízení. Umožňuje jim na dálku sledovat výrobu, kapacitu baterií, stavy nabití, a optimalizovat provoz třeba na základě cen na trhu (u větších elektráren prodávajících elektřinu). Provozovatelé více instalací mohou díky EMS agregovat data z různých míst do jednoho systému a mít tak přehled o celém portfoliu energetických zdrojů. Bez EMS by investice do FVE či baterie nemusela dosáhnout plného potenciálu – s ním naopak investor zajistí, že zařízení šlape efektivně a generuje maximální úsporu či zisk. 

Chcete konzultovat zavedení EMS ve vaší firmě? Kontaktujte nás zde.

Modelový příklad: FVE a baterie v průmyslové hale

Představme si modelový příklad, jak může EMS pomoci konkrétní firmě. Řekněme, že středně velká výrobní společnost v České republice se rozhodla snížit své náklady na elektřinu a zvýšit energetickou soběstačnost. Na střechu haly nainstalovala fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 300 kWp a pořídila bateriové úložiště s kapacitou 500 kWh. Současně zavedla EMS pro řízení těchto technologií i celkové spotřeby v areálu. 

Situace před zavedením EMS:  
Firma měla roční spotřebu elektřiny kolem 1 500 MWh. V poledních hodinách, kdy byly v provozu všechny stroje, dosahoval odběr až 500 kW, zatímco v noci klesal na 100 kW. Bez baterie firma nedokázala využít plně všechnu solární energii – část vyrobené elektřiny odpoledne odcházela do sítě, protože výroba FVE přesahovala aktuální spotřebu.  
 
Zároveň občas nastávaly krátké špičky nad 500 kW (např. při současném startu několika velkých motorů), za které firma platila dodavateli vysoké rezervované kapacitní platby. 

Řešení s EMS:  
Po spuštění EMS se začalo projevovat několik opatření. V době poledního maxima výroby solární elektrárny systém automaticky ukládal přebytky do baterií – během jasného dne se baterie naplnila již okolo 14. hodiny. Odpoledne, když výroba z FVE klesla a zároveň ve výrobě běžela energeticky náročná technologie, EMS plynule vybíjel baterii, aby pokryl zvýšenou poptávku. Tím se podařilo udržet odběr ze sítě konstantní kolem 400 kW, odběrové špičky byly eliminovány (maximální odběr klesl o ~20 %). Díky baterii také vzrostlo využití vyrobené solární elektřiny z původních ~70 % na 95 % – téměř veškerá elektřina z FVE se nyní spotřebuje v areálu, buď přímo, nebo po dočasném uskladnění.  

Výsledky:  

  • Během prvního roku provozu se firmě podařilo snížit celkovou spotřebu ze sítě o 25 % (díky úsporám a vyššímu krytí z vlastních zdrojů).  
  • Náklady na elektřinu klesly o zhruba 20 %, což v absolutních číslech představovalo úsporu několika milionů korun. Z toho část (~30 %) byla úspora díky nulovým platbám za přetoky do sítě a zbytek tvořily ušetřené kilowatthodiny nákupu a nižší rezervovaný příkon.  
  • Investice do FVE, baterie a EMS – po započtení dotační podpory 40 % na bateriové úložiště – se tak firmě vrátí dle propočtů asi za 5–6 let.  
  • Kromě finančních přínosů firma zároveň každoročně snižuje emise CO₂ o desítky tun (díky nahrazení části elektřiny z uhelné sítě vlastním obnovitelným zdrojem). Příklad ukazuje, že chytré řízení energie pomocí EMS dokáže výrazně zvýšit ziskovost investice do OZE a přinést hmatatelné úspory i v relativně krátkém horizontu. 

Case study: Řízení energie v SIKO Čimelice

Jedním z projektů, kde Peakplan dodával komplexní řešení včetně EMS, je bateriové úložiště SIKO Čimelice: 

  • Výkon FVE: 499 kWp 
  • Kapacita baterie: 1 MWh 
  • Cíl: optimalizace vlastní spotřeby, záložní zdroj a budoucí zapojení do SVR 
  • EMS: řízení toku energie mezi FVE, provozem, baterií a sítí 
  • Výsledek: zvýšení míry soběstačnosti a příprava na účast v agregaci flexibility
Přečtěte si více zde
projekt cimelice

Jak začít s EMS

Pokud uvažujete o zavedení systému energetického managementu, doporučujeme následující postup v několika krocích: 

  1. Energetický audit a analýza současného stavu: Prvním krokem je detailně zmapovat, jaké jsou aktuální spotřeby energie, kde vidíte největší potenciál úspor a jaké technologie už v podniku máte (např. FVE, kogeneraci apod.). K tomu poslouží energetický audit nebo interní energetická analýza. Získáte výchozí data a tipy na opatření.

  2. Návrh vhodného řešení EMS: Na základě zjištění je třeba navrhnout konkrétní podobu EMS. To zahrnuje výběr systému (existuje řada dodavatelů EMS softwaru i hardwaru), stanovení jaké veličiny se budou měřit (elektroměry, teploměry, plynoměry), a co vše se bude automaticky řídit. V této fázi se také rozhodne, zda a jak se integrují stávající zařízení – například propojení EMS s fotovoltaickou elektrárnou, baterií, případně systémem MaR (měření a regulace) budov.

  3. Instalace měřicí techniky a softwaru: Dalším krokem je samotná implementace. Nainstalují se potřebná čidla, elektroměry a řídicí prvky (spínače, regulátory) na klíčová místa v provozu. Nasadí se EMS software – ten může běžet na místním serveru nebo moderněji v cloudu, s webovým přístupem. Proběhne propojení všech komponent do jednoho systému a základní konfigurace.

  4. Testování a ladění automatizace: Po instalaci následuje zkušební provoz. Energetický manažer či dodavatel EMS sleduje, zda všechna data správně přicházejí, jestli se systém chová dle očekávání a ladí nastavení automatických zásahů. Například se nastaví prahy pro spouštění baterie, definují se scénáře při dosažení určitých hodnot (odpojení nepodstatných spotřebičů při hrozbě špičky apod.). Zaměstnanci jsou proškoleni, jak systém ovládat a jak reagovat na jeho výstupy.

  5. Rutinní provoz a vyhodnocování: Po odladění přechází EMS do ostrého provozu. Energetik nebo pověřený pracovník pravidelně sleduje reporty z EMS – denní profily spotřeby, týdenní a měsíční souhrny, alarmy v případě odchylek. Na základě dat se vyhodnocuje, zda zavedená opatření skutečně přináší úspory a případně se hledají další možnosti optimalizace. Důležité je zavést kontinuální zlepšování – EMS vám často sám odhalí nové příležitosti (např. upozorní na stroj, který v noci odebírá energii v pohotovosti zbytečně). V pravidelných intervalech je vhodné porovnat dosažené úspory s původními cíli a podle potřeby celý cyklus opakovat od bodu 1 (další audit či analýza). 

 

Zavedení EMS není jednorázová akce, ale spíše dlouhodobý proces integrace úspor do DNA firmy. Dobrou zprávou však je, že většina firem začíná na relativně jednoduchých opatřeních a investice se jim brzy vrací – pak mohou systém dále rozšiřovat.

Závěr

Energetický management prostřednictvím EMS představuje pro firmy a investory v České republice účinný nástroj, jak snížit náklady, zvýšit efektivitu a podpořit udržitelnost svého podnikání. V kontextu rostoucích cen energií a zpřísňujících se požadavků na snižování emisí dává zavedení EMS jasný smysl.  

Shrňme si proto hlavní benefity:  

  • firmy získají kontrolu nad svými energiemi v reálném čase 
  • dokáží lépe využít obnovitelné zdroje (např. solární panely s baterií) 
  • sníží závislost na výkyvech trhu a vyhoví legislativním požadavkům (ISO 50001, ESG aj.) 
     

To vše vede nejen k úsporám peněz, ale i ke zvýšení konkurenceschopnosti a pozitivnímu obrazu firmy. 

Pokud ve vaší společnosti ještě řízení energie řešíte pouze ručně nebo vůbec, nyní je ten správný čas to změnit. Začněte nezávaznou konzultací a zjistěte, kde leží váš potenciál úspor a jak získat s EMS konkurenční výhodu i klidnější spánek v nejisté energetické době. 

webinář Energy Management System
Publikováno 17. 4. 2025

Chcete vědět víc?

Zavolejte nebo napište. Rádi vám zodpovíme všechny dotazy.

Mgr. Tomáš Vařecha
Team Lead
+420 734 785 941
info@peakplan.cz

Kontakt

PEAKPLAN
powered by Memodo s.r.o.
Jankovcova 1569/2c
170 00 Praha – Holešovice

Kontaktní osoba:
Ing. Karel Pokorný
+420 776 789 202‬
info@peakplan.cz

 

 

Navigace

Newspaper Linkedin

Navigace

Linkedin
Early Access Login